Miniaturní americký ovčák – život s kapesním tornádem - jaký je miniausík?

Připravte se, že budete celý život poslouchat:

"Jéé, štěňátko australáka!"
"To je nějaká jiná šeltie?"
"Ten menší australák, že?"
"To já poznám, já se ve psech vyznám."

Nepozná.

Nejlepší jsou rodiče, kteří poučně hlásí dětem:
"Vidíš, to je ještě štěňátko."

"Ne, to je dospělý pes."

Naše Dori už slovo štěňátko rozezná. Okamžitě se rozplácne na záda, nahodí výraz zmateného tříměsíčního mimina a inkasuje drbání ze všech stran. "Manipulátor level master".

Výhody věčného štěněte:

Občas projdete tam, kam pes "musí mít košík".

V MHD to většinou uhádáte.

Na hotelu někdy neplatíte.

Lidi jsou měkčí, více se usmívají a málokdo odolá.

IKEA? Dřív ano. Teď už prý ani mimina ne. My to ale stihli. Bylo to peklo :-) Samý nebezpečný plyšák na ještě nebezpečnějších gaučích a postelích. Nikdy předtím jsme IKEU neproběhli tak rychle, jako s naší Dori. Už nikdy.

Miník je chodící reklama na roztomilost a je zvyklý na stálý obdiv. Když ho někdo náhodou přehlédne, začne se nakrucovat, poskakovat a tvářit se, že právě vyhrál konkurz na "Nejroztomilejší stvoření planety".

Počítejte s:

neustálým zastavováním,

hlazením,

obdivováním,

a vysvětlováním, že to NENÍ australák

PS: Tričko "FAKT NEJSEM AUSTRALÁK" jsme zvažovali. Ztroskotalo to na tom, že oblečky Dori bytostně nesnáší. A když už vás to vysvětlování přestane bavit klidně říkejte to co vymyslel náš synek, že je to "australák vypraný na 90" :-)

Ano, název plemene je delší než účtenka z hobby marketu. Faktem je, že toto plemeno vzniklo v 60. letech v Kalifornii šlechtěním menších australských ovčáků. Cílem byl malý, aktivní, chytrý pes.

Austrálie? Maximálně v pradědečkovi pradědečka. Počítejte s tím, že vysvětlování názvu jde ruku v ruce s bodem jedna a dva. Tedy buďte připraveni.

HAHA. Ani náhodou!

Miník je energetický nápoj v chlupaté verzi. Otevře oči – koná. Usíná za pochodu. Do tří let nemá tlačítko OFF.

Pokud mu program nevymyslíte vy, vytvoří si ho sám. A to fakt nechcete.

Nestačí mu půlhodinová procházka. Potřebuje zaměstnat hlavu. Agility, rally obedience, cokoliv. Hlavně že něco dělá s vámi.

Dáte mu to? Získáte parťáka do nepohody, do sportu, do života.

Miník je chytrý. Ne "umí sedni". CHYTRÝ.

Dá všude všem trapně najevo, že jeho přece doma nikdo nehladí.

Najde si pamlsek, na který jste zapomněli i vy.

Pochopí, že "nesmíš na gauč" platí jen když jste doma. To samé platí i o posteli.

Analyzuje rychle. A hlavně ve svůj prospěch. Jednou něco uděláte špatně? Gratuluji. Právě jste založili nový zvyk. A odnaučovat ho budete přibližně třikrát déle, než trvalo ho to naučit.

Miník vás vychovává vcelku nenápadně. Vy si myslíte, že cvičíte psa. Miník si optimalizuje člověka. A když udělá ty oči? Jste nahraní a on? Zase zvítězil. 

Miník nekrade. Miník monitoruje potravinové zdroje v okolí. Rohlík na stole? Vaše chyba. Zákusek? Už není.

Jídlo ze stolu zmizí rychlostí světla. Upadne vám drobeček? Už neupadne nikdy. Miník je rychlejší, než gravitace. A nejlepší část? Když ho přistihnete, tváří se pohoršeně.
"Já? Kradu? To je nedorozumění. Ten chleba byl evidentně opuštěný." Nutno říct že nepohrdne ničím co ostatní normální psi nejí. Pomelo, ořechy, zrní pro vašeho papouška? Uklidí vše. A zmrzlinu jezte raději ve výškách J. Tu totiž miluje ze všeho nejvíc.

Po "úklidu" přichází fáze sysla.

Všechno se musí uložit na horší časy. Do pelíšku. Do gauče. Do vaší postele (rodinný trezor). Hrabání do pevné podlahy a přehazování imaginární hlíny to vše perfektně naaranžuje. Pak spokojeně odejde, ale za pět minut je zpátky. Přesune jinam.

Protože co kdyby … 

Zazvoní zvonek. Miník vyletí jako střela. Spustí sirénu, že čekáte evakuaci.

A pak přijde návštěva. "JÉÉ LIDI! MILUJU VÁS!"

Celá dramatická scéna byla jen trailer. Film je romantická komedie. Nehlídá majetek. Hlídá maximálně, jestli někdo neotevřel lednici bez něj.

Ten vyjící řev je mimochodem kapitola sama pro sebe. To není obyčejné štěkání. To je:

operní árie, volání vlčí smečky, a stížnost na celý vesmír v jednom.

Spouští se například při:

- příchodu návštěvy,

- odchodu pána do práce,

- příchodu pána z práce,

- podezřelém šustnutí,

- nebo jen tak. Pro atmosféru. 

Ale hlídání? To by totiž vyžadovalo určitou dávku podezřívavosti. Miník je přesvědčen, že každý člověk na planetě přišel výhradně kvůli němu. Zloděj? Super, nový kamarád! Máš pamlsky?"

Kdyby vám někdo vykrádal byt, miník mu pravděpodobně:

- ukáže, kde máte schované lepší věci,

- přinese mu míček,

- a ještě se nechá podrbat.

Takže pokud hledáte psa, který vás bude chránit… Miník vás ochrání maximálně před samotou. Ale jinak? Je to sociální motýl v chlupaté podobě. A ten dramatický vyjící řev?

To je jen jeho způsob, jak oznámit světu:
"Pozor! DĚJE SE NĚCO! A JÁ U TOHO CHCI BÝT PRVNÍ!" 😄

Chcete jít na záchod? Doprovod. Vaříte? Asistence. Sprcha? Bezpečnostní dohled.
Spíte? Kontrola dechu.

Miník potřebuje vědět:

- kde jste,

- co děláte,

- proč to děláte bez něj,

- a jestli by to nemohl dělat taky.

Potichu odejít do jiné místnosti? Hodně štěstí.

Protože za tu energii, chaos, syslí sklady pod polštářem a operní výkony u dveří dostanete něco výjimečného.

Dostanete psa, který:

- vás bude milovat absolutně,

- půjde s vámi kamkoliv,

- bude chtít dělat všechno s vámi,

- bude vás bavit každý den,

a nikdy vás nenechá cítit se sami.

Miník není dekorace. Není to "malý klidný ovčák". Není to plyšák.

Je to inteligentní, energický, oddaný parťák s obrovským srdcem v malém těle. A jakmile si zvyknete na to, že váš gauč není jen váš a že rohlík bez dozoru je minulost…
Ta jejich nenažraná radost ze života je vlastně strašně nakažlivá.

Miník miluje svět. Miluje jídlo. Miluje vás. A kdyby mohl, snědl by vás taky. Z lásky samozřejmě. 😄

Zjistíte, že bez toho kapesního tornáda už by byl život nějak podezřele klidný. 😄

Sepsala Ája – editorka minice Dori – Gogo Mini Late Carcassone Tolugo